2. část - Save me...

18. listopadu 2011 v 19:44 |  Save me from the nothing I've become
Další kapitola povídky Criminal minds aneb Myšlenky zločince, pochybuju, že to tu někdo sleduje, ale třeba se někdo najde, kdo uvítá nějakou tu povídku na tohle téma

Tým stál u stolu a procházeli jednotlivé spisy těch tří podezřelých. Museli hledat rychle, šlo jim o kolegyni. O kamarádku.
,,Mám to. Greg Sanders sedí profilu neznámého," vykřikl Spencer. Všichni na něj upřeli pohled.
,,Měl rozvod s manželkou. Hnědovlasá a hnědooká, úspěšná realitní agentka. Rozvedli se, dcera šla do její péče. Greg si nedokázal udržet práci. Měl pravidelné návštěvy dcery, ale poté co ho vyhdili z poslednípráce, což bylo před třemi měsíci, tak mu byl odepřen kontakt s dcerou."
,,To by mohl být jeho stresor," okomentoval Hotch souhlasně. Reid přikývl a pokračoval:
,,Jeho žena je pohřešovaná, stejně jako jeho dcera. Je možné, že ji zabil a prodceru hledá matku."
,,To je dost nejpravděpodobnější teorie. Kde žije, nebo má tvralé bydliště. Cokoliv?" zeptal se Dave.
,,Má malý byt ve městě, ale tam by ji těžko ukryl," zakroutil hlavou Morgan.
,,A co tohle? V manželství měli horskou chatu, kam jezdívali na dovolenou. Teď je nepoužívaná," ukázala na spis JJ. Dave přikývl.
,,Tam pravděpodobně bude i jeho dcera," přikývl Hotch, ,,oznámím to policistům a vydáme se tam."
Emily ležela na zemi, kde ji Greg znásilnil. Když se snažila odporovat, aby to nedělal podruhé, zmlátil ji. Jen ležela, neměla sílu si otírat krev, která ji tekla z nosu, z obočí, ze rtu. Prostě ji nechala téct. Greg seděl na židli a pozoroval ji. Právě teď se jí chtělo jen umřít. Cítila, že se jí špatně dýchá, pravděpodobně měla zlomené žebra. V mysli dedukovala, kde všude je zraněná, aby nemusela myslet na tu špínu, co jí udělal Greg. Cítila se tak prázdná a cítila se jako slaboch. Jak mohla po tomhle všem být ještě agent FBI? Přemýšlela, pokud ji zachrání, tak nebude si jistá vykonáváním své práce. Nedokázala se bránit, byla jen duše v tomhle těle. Připadala si tak zbytečná, tak pošpiněná.
Emily uslyšela přijet auta. Že by si pro ni už přijeli? Nechtěla doufat, ale potřebovala nějakou naději v jejím nynějším stavu. Greg ihned zbystřil, podíval se na domovní dveře a poté na Emily. Zvedl ji ze země a zatáhl ji do sklepa. Emily se chtěla bránit, ale stále neměla žádnou sílu.
,,Neopavažuj se hýbat, zabiju tě," zasyčel jí do ucha a stál v rohu sklepa používajíc Emily jako svůj štít.
,,FBI," vpadli do domu tým BAU a policisté. Prohledali celé přízemí, poté si všimli otevřených sklepních dveří. Strategicky se dostali dovnitř a co viděli, jim nebylo příjemné. Uviděli zmlácenou Emily, měla roztrhlou halenku. Podlitiny měla všude, kde viděli její kůži.
,,Gregu, nechte ji jít," křikl Hotch. Greg zakroutil hlavou. Neměl v úmyslu ji nechat jít. Emily věděla, že by jim měla nějak pomoct ho zatknout, ale neměla sílu se bránit.
,,Nenechám tě jít," zašeptal jí do ucha. Emily se jen vyděšeně na něj podívala. Ten se jen usmál, ale nebylo to hysterické, nýbrž takové milé. Jakoby na rozlučku? Měl ji v úmyslu doopravdy zabít?
,,Odpusť mi to," zašeptal jí naposledy do ucha a střelil ji do zad do míst, kde mělo být srdce. Emily s bolestí padla na kolena. Cítila krev na zádech, poté uslyšela jen výstřely, které zasáhly určitě Grega. Ten se za ní skácel na zem. Dál nevnímala, co se s ním děje. Nezajímalo ji to. Snažila se být při vědomí.
,,Emily," křikl Morgan. Hotch a Morgan k ní přiběhli. Hotch si klekl a položil si ji na nohy. Morgan vysílačkou ihned nechal zavolat posily.
,,Emily, ne znovu. Musíš být silná," říkal jí Morgan a držel ji za ruku. Emily snažila mít otevřené oči a vnímat.
,,Amy je nahoře," vydechla Emily ztěžka. Chtěla zachránit tu malou. Hotch kývl k jednomu policistovi, aby šel pro ni.
,,Bude v pořádku, nebo, ale, Emily, dýchej. Pomoc je na cestě," řekl povzbudivě Hotch a snažil se zadržet krev z její rány na zádech. Spencer, JJ a Dave se poklekli k ní. Nechtěli ji ztratit znovu.
,,Emily," křikla JJ, když zavřela oči.
,,Nesmíš odejít. Jsi náše přítelkyně a kolegyně," řekl Dave.
,,Nemů-žu," vydechla otevírajíc oči Emily a poté je klidně zavřela. Zachránka přijela pár minut po zavolání. Odvezli Emily. Snažili se ji stabilizovat a zastavit krvácení z rány. Všimli si také hodně podlitin. Jakmile přijeli do nemocnice, mířili na operační sál.
Tým seděl na chodbě, každý dělajíc něco jiného. Hotch netrpělivě překračoval po chodbě. Morgan seděl na židli a hlavu měl schovanou v dlaních. García seděla vedle něj a držela ho za rameno. Přijela, jakmile se dozvěděla, že Emily unesli. Dave seděl a hleděl do neznámá. JJ seděla a netrpělivě klepala nohou. Spencer stál a opíral se o zeď. Po třech hodinách k nim konečně přišel doktor. Všichni z týmu k němu přišli.
,,Jste od Emily Prentissové?" zeptal se pro jistotu doktor. Všichni přikývli.
,,Jsem doktor Watson. Pacientka je stabilizovaná, avšak její stav se může změnit od minuty. Měla velké štěstí, že kulka nezasáhla ani srdce ani páteř nebo míchu. Právě teď je v bezvědomí, předpokládám, že do několika dní by se měla probudit. Ale je tu něco jiného," řekl zasmušile doktor. Hotch nakrčil obočí.
,,O co se jedná?" zeptal se přímo doktora.
,,Je očividné, že byla několikrát zbita a zjistili jsme, že byla znásilněna. Jsem si jistý, že je to silná žena. Fyzicky by se z toho měla dostat, ale nevím, jak na tom bude psychicky," vysvětlil doktor. Všichni z týmu vypadali zaraženě a smutně. Tohle si ani jeden z nich nepřál pro svou kolegyni.
,,Děkujeme, doktore," poděkoval Hotch. Doktor jen přikývl a odešel.
Uběhl týden od toho incidentu. Emily byla stále v bezvědomí. Tým se u ní střídal. Většinou přišli jen na pár hodin. Dnešní den tam byl Hotch. Vinil se z toho, co se stalo Emily. Měl to předpokládat. Seděl u jejího lůžka a pozoroval svou kolegyni. Tehdy jí pomohl, věděl, že není mrtvá. Teď nemohl předpokládat nic. Doufal, že se probudí. Byla nepostradetelný člen jeho týmu. Bylo mu to jasné, když "poprvé" zemřela. Když ji poprvé viděl v jeho kanceláři, myslel si, že je jen poslaná byrokraty a díky své matce, ale poté se ujistil, že je to pravá agentka. Obětovala se pro práci.
Emily pomalu otevřela oči. Ochromilo ji náhlé denní světlo. Cítila se nehorázně slabá. Věděla, že je otupělá prášky proti bolesti, ale přesto ji bolelo celé tělo. Snažila se rozhlédnout po místnosti. Uviděla Hotche, který seděl vedle její postele a vypodal zamyšleně. Zavřela znovu oči a před očima jí proběhlo to, co se stalo. Čím vším si prošla. Bylo jí z toho špatně. Proč se vlastně probrala?
,,Přijde mi to jako dejavu," ozvala se, aby dala najevo, žeje už vzhůru. Hotch se okamžitě zvedl ze židle a podíval se na Emily, která měla zavřené oči. Otevřela je. Hotch se k jejímu překvapení usmál. Úlevou.
,,Ale já byla na tvém místě," snažila se usmát Emily a dala najevo, že to myslí jako sarkastickou poznámku. Myslela si, že tím to pro všechny bude vypadat, že už je v pořádku, což samozřejmě nebyla, ale nechtěla, aby se jí neustále vyptávali.
,,Jak se cítíš? Mám zavolat doktora?" zeptal se Hotch starostlivě. Emily se až musela usmát nad jeho starostlivostí.
,,Fajn," odpověděla jednoduše Emily a nechtěla se tím zabývat. Hotch najednou odešel a přišel s doktorem.
,,Agentko Prentissová, konečně jste vzhůru, jsem rád. Bolí Vás něco?" zeptal se doktor a kontroloval životní funkce.
,,Jestli tím něco myslíte všechno, tak ano," pronesla sarkasticky Emily. Nechtěla probírat svá zranění. Prostě chtěla jen … pryč. Stále se cítila pošpiněná. Nesměla ale projevit svou slabost.
,,Vypadáte skoro zdravě," usmál se doktor na Emily.
Po dvou dnech se dokázala Emily s překvapením zotavit. Dokázala se posadit. Členové týmu ji postupně navštěvovali. Hotch i ostatní si všímali, že Emily se více uzavírala do sebe. Moc se neusmívala, jen poslouchala. Usmívala se jen nuceně.
Emily právě seděla na své posteli a jedla svačinu, kterou jí donesla sestra. Emily si za ty dva udělala přehled, se kterou sestrou se dá vyjít a se kterou ne. Nesnášela totiž nemocniční jídlo a některá sestra jí dokázala přinést i něco navíc.
Najednou k ní do pokoje vešel nějaký muž. Pravděpodobně doktor, podle toho bílého pláště, který tu vídávala často. Zavřel za sebou prosklívané posunovací dveře. Poté se otočil k Emily.
,,Jsem doktor Walter Davis, jsem...."
,,Nechte mě hádat. Jste psychiatr, musíte vzhledem k mému stavu mě navštívit, zdali jsem neutržila nějaké psychické následky," přerušila ho Emily a vysvětlila jeho návštěvu. Walter Davis byl prošedivělý padesátník. Měl jemné rysy. Vypadal mile, ale Emily nebyla připravená na povídání si s někým o svém životě. Bylo tu tolik věcí, které nemohla říct. Věděla, že chce mluvit o tom znásilnění, ale nedokázala o tom mluvit.
,,Uhádla jste to, ale nepřekvapuje mě to díky tomu, jakou máte práci," usmál se na ni vlídně Walter. Nechtěla být na něj hned ze začátku hrubá, jen se sarkasmus stal její obranou proti světu.
,,Omlouvám se za to, že jste se vůbec obtěžoval sem chodit, doopravdy nemám o čem mluvit," pokrčila rameny Emily neurčitě. Walter se jen usmál.
,,S touhle reakcí taky počítám a je to zcela pochopitelné," usmál se opět vlídně Walter. Emily dojedla jídlo a prázdné obaly odložila na stolek. Ruce položila podél svého těla. Nechtěla vypadat naštvaně.
,,Promiňte, ale nechápete, co se mi stalo. Nemůžete to pochopit, tak mi tu neříkejte, že je to pochopitelné. Nevím, jak se mám správně chovat, abych vypadala normálně, ale právě teď mi záleží jen na tom, kdy mě propustí," vydechla po svém monologu Emily. Vyčerplo ji to, ale zároveň cítila jakýsi pocit úlevy.
,,Tohle je jedna z těch správných reakcí. Alespoň nějaký projev vaší duše," přikývl Walter. Emily zakroutila hlavou.
,,Přijde mi to, jako bych byla kompletně jiná osoba," podívala se na něj Emily a řekla mu něco ze svého nitra. Walter tohle považoval za pokrok a věřil, že jeho nová pacientka nebude tak těžký oříšek.
,,To je ovšem normální, jelikož tím, čím jste si prošla, není nic obvyklého a není to nic příjemného," odpověděl Walter a usmál se na Emily.
,,Pane doktore, kdy mě propustí?" zeptala se Emily. Tohle však znamenalo konec jejich debaty o jejím psychickém stavu. Walter se nevzdával a hodlal s Emily pokračovat v terapii.
,,Během několika následujících dní," odpověděl jí. Emily se poprvé upřímně usmála.
,,Děkuji," zazněla její upřímná odpověď.
,,Ale, agentko Prentissová, to neznamená, že když vás propustí, že vaše terapie nekončí. V Quanticu jsem vám domluvil návštěvu u pana doktora Nelsona, budete se u něj hlásit ode dneška za týden," prohlásil Walter. Emily poraženě lehla do postele. Tohle nechtěla.
,,Moc rád jsem Vás poznal a doufám, že brzo budete zase člověkem, kterým chcete být," usmál se na ni a odešel. Emily se jen ještě víc zavrtala do postele a zavřela oči. Znamenalo to pro ni bezcílné tlachání s nějakým naprosto neznámým člověkem.
O pět dní později ji opravdu pustili. Celý tým pro ni přijel. Musela se ještě šetřit, jelikož to pro ni bylo moc namáhavé nějak víc se hýbat. Zavezli ji až do jejího bytu. I Hotch byl u toho přítomný.
,,Emily, nechci tě vidět v práci dřív jak za měsíc," řekl jí s vážnou tváří Hotch, ale pak se na ni mile usmál. Emily se jen smutně na něj podívala.
,,Ale no tak, zlatíčko, alespoň si od nás odpočineš," zasmála se García. Emily jen zakroutila hlavou. Nevěděla, co bude dělat celou dobu. Bude se jen nudit a přemýšlet nad tím, co se stalo. Jak tomu mohla zabránit.
,,Tak my už půjdeme. Opatruj se, Emily," objala ji García stejně jako JJ. A všichni nakonec odešli. Emily se po své údajné smrti vrátila do svého starého bytu. Jediný, kdo jí teď zbyl, byl Sergio. Vzala ho do náruče a šla si lehnout do postele. Po týdnu ji stále všechno bolelo a cítila se jako přejetá náklaďákem. Ležela v posteli a nemohla usnout. Hleděla na strop. Zkusila zavřít oči a usnout. Nepodařilo se jí to. Byla tu tak sama. Pokaždé, když zavřela oči, viděla Grega, jak ji mučí. Nevraživě hleděla na strop, plná emocí. Slyšela Sergia, jak přechází po místnosti. Nebýt jeho chůze, bylo v pokoji naprosté ticho. To ji děsilo. Deprimovalo. Nechtěla být sama. Nechtěla jen tak nečinně sedět. V tomhle přídadě ležet. Zvedla se a odešla do koupelny. V zrcadlové skříňce našla prášky na spaní. Vzala si dva a vrátila prášky do skříňky. Podívala se na odraz svého obličeje v zrcadle. Pár podlitin tam bylo ještě vidět. Jen zavřela oči a zakroutila hlavou. Nenáviděla se za to, jak byla slabá. Raději se vrátila do postele a pokusila se usnout. Díky práškům se jí to po hodině podařilo, ale ne na dlouho. Ve spánku sebou přehazovala. I ve snu se jí objevil Greg. Zdálo se jí, jak ji znásilňoval a nikdy nepřestal. S křikem se probudila a vyhoupla se do sedu. Čelo měla orosené od potu. Složila si obličej do dlaní a rozplakala se. Byla tak velký slaboch. Zklamala celý svůj tým. Rozsvítila si světlo, aby si mohla číst. Zjistila, že spala necelé dvě hodiny. Vzala si knížku a snažila se číst. Po hodině přečetla tři stránky. Nemohla se na to soustředit. Myšlenkama byla úplně jinde. Hodila knížku přes celou místnost. Byla rozzuřená. Zvedla se z postele, zlomené žebra ji ještě pobolívaly. Se zády měla taky problémy, ale spánek pro ni byl očividně problém. Rozhodla se trochu cvičit. Udělala si kliky a sklapovačky. Za dvacet minut byla bez dechu. Ležela na zemi, Sergio procházející kolem ní. Nedokázala se ani hnout. Připadala si bezcenná. Co teď mohla dělat kromě práce? Najednou ji mysl zabloudila k Amy. Jak se asi má? Dostala se k nějaké rodině? Pohlédla na hodiny. Bylo 7 ráno. Zvedla se a přešla k telefonu. Chtěla vytočit číslo některého z kolegů, ale pak se zarazila. Co by jim řekla? Telefon položila a oblékla se. Dala si kalhoty, svetr a kabát, jelikož byl zrovna zimní čas. Cítila, že jí není dobře, ale potřebovala na čerstvý vzduch. Tyhle stěny byly příliš malé. Potřebovala přemýšlet. Vyšla ven před svůj byt. Začalo sněžit. Bylo to snad znamení něčeho? Vzhlédla k obloze. Sněhové vločky jí padaly do jejích černých vlasů a do jejího bledého obličeje. Po ulicích bloudila nejméně tři hodiny, než se konečně vydala domů. Neměla určený cíl, prostě jen chodila. Potřebovala si utřídit myšlenky. Ale nakonec nic kloudného nevymyslela a vrátila se domů s pocitem nicoty. Když chtěla konečně myslet naněco hezkého, vždycky se jí tam vetřel Greg a jeho špinavé ruce. Vyslékla se a oblékla si pyžamo. Dala si tři prášky na spaní a zkusila usnout. Hodinu znovu zírala do stropu. Po těch prášcích se cítila otupělá, ale ne dost na spánek. Co se to se mnou děje? Říkala si. V nemocnici mohla normálně spát, možná byla pod lepšími prášky na spaní, ale usnula. Teď? Zamhouřila oči a objevila se jí vždycky ta scéna s Gregem. Nakonec usnula, ale znova se jen přehazovala a byl to jen lehký spánek. Naneštěstí ji z toho vytrhl mobil, který zvonil. Emily se pro něj natáhla a stále v leže ho zvednula.
,,Hola, zlato, jsi tam?" ozval se hlas Garcíi. Emily se chtěla usmát nad jejím hlasem, ale vyšel z ní jen nějaký úšklebek. Cítila z každého kousíčku těla únavu, ale co mohla dělat?
,,Ano, Garcío, jsem tu. Co potřebuješ?" zeptala se unaveně Emily. Doufala, že její kamarádka na ni tu únavu nepozná. Nechtěla, aby měla zbytečné starosti.
,,Ach, já tě vzbudila? To je mi mooooc líto. Chtěla jsem vědět, jestli jsi v pořádku," zněla odpověď Penelope Garcíi. Emily se tentokrát upřímně usmála nad její starostí. Hned jí však usměv z tváře zmizel. Nesměla se usmívat. Byla jen zbabělec, co se nedokázal ubránit.
,,Jsem v pořádku. Odpočívám. V práci nejsem, takže..." nevěděla, jak dokončit tuhle větu.
,,To jsem ráda. To, co se ti stalo, bylo dost ostré. Musíš odpočívat, aby ses co nejdříve dala do pořádku a nastoupila sem. Už nám tu chybíš," řekla smutně García. Emily jen zakroutila hlavou. Nemůže už být agentkou. Nedokázala ochránit sebe. Jak by pak mohla ochránit svůj tým? Kdyby se někomu z nich něco stalo, neodpustila by si to.
,,Taky mi chybíte," řekla smutně Emily a chtěla mít už tenhle rozhovor za sebou. Sice nevěděla, co jiného by mohla dělat, ale měla tušení, že tenhle rozhovor jí nijak nepomůže, ale že ji jen utvrdí o tom, jak se stala zbytečnou.
,,Um, Garcí, mohla bys mi něco zjistit?" zeptala se najednou Emily, když si vzpomněla na Amy. Musela vědět, co se s ní děje.
,,Jistě, zlato, pro tebe cokoliv," zněla odpověď blondýnky.
,,Co se stalo s Amy?" zeptala se Emily. Doufala, že to García nebude považovat za nějak podezřelé.
,,Proč to chceš vědět, Em?" zeptala se García. Emily se kousla do rtu. Jak to teď má vysvětlit?
,,Chtěla bych vědět, co se s ní stalo," odpověděla jednoduše Emily.
,,Dostala se do Ústavu sociální péče, během měsíce by se měla dostat do nějaké rodiny," odpověděla García. Emily posmutněla. Bylo jí líto té malé, ale nic nemohla dělat. Musela se vyrovnat nejdříve sama se sebou.
,,Díky, Garcí. Zatím se měj," řekla mile Emily a položila rychle telefon.
Zvedla se z postele a začala přecházet po pokoji. Nemůže zůstat doma, tím si byla jistá. Musela pryč. Z města. Od lidí. Od okolního světa. Zvedla telefon a vytočila Briannu, kamarádku, která jí uklízela v bytě a hlídala jí Sergia, když byla v práci.
,,Ahoj Brianno, máš volnou chatu? Mohla bych si ji půjčit na dva nbo tři týdny a potřebovala bych, abys mi pohlídala Sergia... Vím, že toho chci po tobě moc, ale děkuju. Jsem ti za to vděčná," zavěsila telefon Emily a posadila se na postel. Uvažovala, zdali to bylo dobré rozhodnutí. Musela pryč od civilizace. Sbalila si věci, které potřebovala. Vzala si knížky. Pro jistotu si zabalila prášky na spaní. Podívala se na tašku, kterou měla sbalenou. Oblékla se a přemýšlela, jestli něco nezapomněla. Vzala si i nějaké jídlo a pití. Vzala si cestovní tašku a zamkla byt. S výčitkami se ohlédla zpátky, ale nakonec jen zakroutila hlavou. Bylo to přece její volno. Nemusela nikomu říkat, kam se chystá. Nechtěla nikomu nechávat vzkaz. Chtěla jen vypnout. Přišla k autu, hodila cestovní tašku na zadní sedadlo a nasedla do auta. Zakryla si oči dlaněmi a pak rozzuřeně praštila do volantu. Co se to s ní dělo? Nikdy zbaběle neutíkala od problémů. Ne, neutíkala. Jen si potřebovala provětrat hlavu. Nastartovala auto a mířila směrem k chatě, která byla někde v přírodě. Přesně, co potřebovala. Klid od všeho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MissLatteLay MissLatteLay | Web | 8. ledna 2012 v 19:05 | Reagovat

prosím udělej z toho trochu milostný příběh Morgan/Emily! Miluju ten pár jsou dokonalí!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama